Milosrdenství proroka Muhammada (sAs)

16.01.2018 16:10

Páteční kázání 16. 11. 2018, šejch Usama al-Deiri, mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (sallalláhuʻalajhiwasallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Alláhova milost je všezahrnující, všeobjímající. Všemohoucí Alláh pravil: „… milosrdenství Mé objímá všechny věci…“ (Rozpoznání, 7:156) Alláh stvořil svět založený na milosti, vlídnosti a laskavosti.

Jedním z největších projevů milosti, kterým Alláh obdaroval lidstvo obecně a muslimy konkrétně, je poslání Muhammada (sAs), jakožto proroka a posla a jako znamení milosti od Mocného a Vznešeného Alláha. Všemohoucí Alláh ho nazývá shovívavým, slitovným. Všemohoucí Alláh pravil: „A nyní přišel k vám již posel z vašich řad vzešlý a tíží jej, že špatného se dopouštíte, neboť mu záleží na vašem dobru. A vůči věřícím je shovívavý, slitovný.“ (Pokání, 9:128) K projevům zjevení milosti Všemohoucího Alláha vůči věřícím patří život Proroka ve všech jeho etapách (sAs), v jakékoli době a za jakékoli situace, počínaje jeho narozením (sAs) až po jeho úmrtí do Soudného dne, v den velké přímluvy, kdy náš Prorok (sAs) zvolá a promluví ke svému Pánovi: „Můj lid, můj lid.“ Jeho Pán, Všemohoucí, Jemuž patří chvála, mu odpoví: „Potěšíme tě, co se týče tvého lidu, nikdy tě nezklameme.“ To je to největší milosrdenství a nejvýznamnější z proroků (sAs).

Služebníci Alláhovi,

náš prorok Muhammad (sAs) byl pečetí proroků, a proto jsou v jím ustanovených pravidlech jasně zřetelné významy usnadnění, odstranění překážek a milosrdenství se všemi tvory. Prorok (sAs), vedoucí po správné cestě a zvěstovatel dobrých zpráv, svítilna zářící, je takto zmiňován Všemohoucím Alláhem: „Proroku, vyslali jsme tě jako svědka a hlasatele zvěsti radostné i jako varovatele vyzývajícího k Alláhovi, s dovolením Jeho, a jako svítilnu zářící.“ (Spojenci, 33:45-46)

Prorok (sAs) je příkladem všeobecného a úplného milosrdenství, bezpečí pro lidstvo před útrapami a zánikem, po jeho příchodu se národům nestaly takové útrapy, nebyly vyhlazeny jako národy předchozí. Nevyznačoval se agresivitou, ošklivostí, ani zlostí. Po tři roky byl obklíčen lidem Abú Táliba, obyvatelé Tá’ifu ho vyhnali ze svého města a kamenovali ho, až mu krvácela chodidla, a sestoupil k němu Gabriel (požehnání a mír s ním) a řekl mu: „Jestli chceš, shodím na ně obě dvě hory v Mekce.“ Prorok (sAs) mu odpověděl: „Ne. Doufám, že jim dá Alláh potomky, kteří budou uctívat Alláha Jediného, k Němuž se ničeho nepřidružuje.“ (podle al-Buchárího)

Prorok (sAs) svým milosrdenstvím převyšoval všechny proroky.

Jednoho dne mu nevěřící rozbili hlavu, a bylo to v Jurufu, z hlavy a po tvářích mu tekla krev a Umar mu řekl: „Posle Alláhův, proklej je.“ Prorok (sAs) obrátil ruce dlaněmi vzhůru a řekl: „Ó Alláhu, veď mě i můj lid správnou cestou, neboť oni nevědí.“ (podle al-Bajhaqího)

Prorok Muhammad (sAs) je správně vedeným milosrdenstvím, netoužil po prolévání krve, věznění žen, zabíjení nevinných prosících o ochranu, ba naopak nabádal své vojsko, aby se nedopouštěli zrady, nedávali průchod hněvu, nenapodobovali, nezabíjeli nikoho kvůli provinění někoho jiného, na prahu Mekky vyslovil slova milosrdenství, když řekl: „Každý je ve svém domě v bezpečí, kdo vstoupí do mešity, je v bezpečí, kdo složí své zbraně, je v bezpečí, kdo vstoupí do domu Abú Sufjána, je v bezpečí.“ Pak se zeptal: „Co myslíte, že s vámi udělám?“ Odpověděli: „Dobře s námi naloží vážený bratr a vážený bratranec.“ Prorok (sAs) řekl: „Běžte. Jste volní.“ Jestliže Prorok (sAs) takto jednal se svými nepřáteli, jak jednal se svými druhy a těmi, koho miloval?

Prorok (sAs) byl samo milosrdenství, byl správným vedením. Jeho vyzývání k následování Alláha bylo zářící lampou.

K dalším aspektům Prorokova milosrdenství (sAs) patří to, že v Soudný den, kdy se lidé shromáždí bosí, nazí, jako ovce, slunce se k nim přiblíží a půjdou za proroky, aby se za ně přimluvili u jejich Pána, aby s nimi bylo zúčtováno a každý zjistil, kam půjde, do Ráje či do Pekla, a pět proroků, Adam, Noe, Abraham, Mojžíš a Ježíš (mír s nimi) se omluví a Ježíš je pak pošle za Muhammadem (sAs). Půjdou za ním a on řekne: „Přimlouvám se za ně.“ A přimluví se za ně u Alláha, aby s nimi bylo zúčtováno, a Alláh jeho přímluvu přijme.

Jeho (sAs) milosrdenství bylo nesmírné, zahrnovalo děti, vdovy, sirotky, otroky, chudáky, ba dokonce se jeho milosrdenství dostalo i mrtvým, i když nebyli muslimové, když přikázal pohřbít zabité nevěřící u Badru, anebo se zastavil, když šel kolem pohřební průvod se zemřelým židem.

Jeho (sAs) milosrdenství vůči nemuslimům, kteří s ním nebojovali, je zřejmé z těchto jeho slov (sAs): „Kdo zabije člověka z lidu, kterému byla zaručena ochrana, ten nepocítí vůni Ráje, ačkoli jeho vůni je možno cítit na vzdálenost čtyřiceti roků.“ (podle al-Buchárího)

Jeho milosrdenství (sAs) zahrnovalo všechny tvory, neomezovalo se pouze na lidi, ale vztahovalo se také na zvířata, stromy i kameny.

Co se týče milosrdenství vůči zvířatům, zakázal (sAs) jejich bití, značkování a proklínání, přikazoval, aby s nimi bylo vlídně zacházeno. Řekl (sAs): „Jedna žena šla do Pekla kvůli kočce, kterou zavřela, až pošla. Nekrmila ji, ani ji nepustila, aby si sama našla potravu.“

Chvála Alláhovi, Pánovi všech světů

—————

Zpět