Hluboké přesvědčení o Alláhovi

Páteční kázání 2. 10. 2015, šejch Ahmad Rajab, mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.

Každý muslim musí důvěřovat Alláhovi a být hluboce přesvědčen o Něm i o Jeho příslibech.

Přesvědčení je síla víry a oddanost do té míry, jako by člověk viděl na vlastní oči to, o čem ho zpravil Vznešený a Všemohoucí Alláh a Jeho Posel (sAs). Přesvědčení je oddanost a víra bez jakékoli pochybnosti.

Alláh pravil: „Když pak věřící spatřili spojence, zvolali: ‚Tohle je to, co slíbil nám Alláh a Posel Jeho – a vskutku měli Alláh i Posel Jeho pravdu!‘ A vše to posílilo jen víru a oddanost jejich.“ (Spojenci, 33:22)

Dále pravil: „A když jim lidé řekli: ‚Lidé se proti vám shromáždili, bojte se jich!‘, tu zvětšila se ještě víra jejich a zvolali: ‚Nám postačí Alláh, a jak výtečný On je ochránce!‘ A tak se vrátili díky přízni a laskavosti Alláhově a nestalo se jim nic zlého. A usilovali o to, co se líbí Alláhovi, a Alláh pánem je laskavosti nesmírné. Hle, toto je satan, který často vám nahání strach svými přáteli, však nebojte se jich, nýbrž bojte se Mne, jste-li věřící.“ (Rod^cImránův, 3:173-175)

Také pravil: „Věřícími jsou věru ti, jichž srdce se zachvívají, když Alláha je vzpomínáno, a jichž víra se znásobí, když přednášena jsou jim Jeho znamení, a na Pána svého spoléhají.“ (Kořist, 8:2)

Nejsilnějším přesvědčením je, pokud člověk i v neštěstí a starostech zůstane oddaným a přesvědčeným věřícím na rozdíl od toho, jehož přesvědčení o Alláhovi a spoléhání se na Něho je slabé natolik, že v neštěstí a nesnázích se mu může stát, že se obrátí tváří zpět jak praví Alláh: „A mezi lidmi je i ten, jenž Alláhovi slouží jen na okraji; když dostane se mu dobrého, je s tím spokojen, jestliže však je postižen pokušením, tu obrátí se tváří zpět, ztráceje tak tento i onen svět – a to věru je ztráta zjevná.“ (Pouť, 22:11)

Podle Umara ibn al-Chattába se traduje, že Prorok (sAs) řekl: „Jestliže se spoléháte na Alláha, jak náleží, dá vám obživu, jako ji dává ptákům, kteří ráno vylétají s prázdným žaludkem a večer se vrací s plným.“ Význam tohoto hadísu spočívá také v tom, aby se člověk skutečně a opravdově spoléhal na Alláha a na to, že vše je v Jeho rukách a z Jeho vůle.

Vážený Abú Bakr (rAa), když se skrývali na cestě s Prorokem (sAs) z Mekky do Medíny v jeskyni, řekl Prorokovi (sAs): „Kdyby se někdo z nich podíval dolů, uviděl by nás.“ Prorok odpověděl: „Abú Bakře, co myslíš, co se může stát dvěma, kteří mají jako třetího Alláha.“

Když Vznešený a Všemohoucí Alláh přikázal Ibrahímovi – mír s ním – aby i se svou manželkou Hagar a jejich synem Ismaílem – mír s ním - opustil Palestinu a vydal se do nekonečného údolí, bez vody, bez jídla, kde není ani strom a ani člověka, došel na místo a nechal tam manželku a svého malého syna s trochou vody a datlí, tak skutečně odešel a nechal je na místě, jak mu to přikázal Alláh – a pravý smysl znal pouze Alláh. Jeho manželka k němu přistoupila a zeptala se ho: „Ibrahíme, kam jdeš? A nás necháš v tomto údolí, kde není vůbec nic ani žádní lidé?“ Zopakovala to několikrát, ale on se neotočil, aby ho nepřemohly city, nezatoužil po ní a nezapomněl na to, co mu přikázal Alláh. Nakonec se ho zeptala: „To ti přikázal Alláh?“ A on jí odpověděl, že ano. Řekla: „Nenechá nás tedy napospas.“ Toto jsou skutečně velká slova, vyznačující se hlubokou vírou, spoléháním se na Stvořitele Země a nebes a bezmeznou důvěrou v Něho: „Jestliže ti to Alláh přikázal, pak nás nenechá napospas.“ A skutečně se stalo to, v co doufala, ba dokonce více, neboť Alláh jim dal velikou odměnu. Odměnou za dobro je vždy dobro.

„A kdo je bohabojný, tomu On připraví východisko a uštědří mu obživu z místa, odkud s tím ani nepočítal.“ (Rozvod, 65:2-3)